Jeden ze základních pojmů sociální psychologie. Způsob chování očekávaný ostatními od držitele určité sociální pozice. Souhrn povinností spjatých s danou pozicí.

Ve vztahu ke konkrétní roli může daný jedinec zastávat celou škálu postojů a chování od naprostého přijetí role, až po její naprosté odmítnutí. Jestliže se daný jedinec nechová v souladu s očekáváními vázanými na danou roli, dává tím okolí vědomě či nevědomě řadu signálů a interpretace může být různá (výjimečnost jedince, přijatelná nonkonformita, naprostá nepřijatelnost takového chování…).

Konflikt rolí nastává, jestliže jsou různé role v konfliktu:

• role matky × role špičkové manažerky;
• role nadřízeného × role přítele.

Henry Mintzberg přišel v roce 1973 ve své knize „The Nature of Managerial Work“ s konceptem manažerských rolí. Jeho pojetí se značně podobá sociálně-psychologickému pojetí role. Role Mintzberg definoval na základě zobecnění svých pozorovaní práce mnoha vedoucích pracovníků v průběhu jejich normálního pracovního dne. Celkem stanovil deset druhů rolí ve třech skupinách takto:

• interpersonální role:
  • reprezentant (figurehead);
  • vůdce/lídr (leader);
  • spojovací článek (liaison);
• informační role:
  • sběrač podnětů (monitor);
  • šiřitel podnětů (disseminator);
  • mluvčí (spokesperson);
• rozhodovací role:
  • podnikatel/tvůrce změn (entrepreneurial);
  • řešitel poruch (disturbance-handler);
  • přidělovatel zdrojů (resource-allocator);
  • vyjednavač (negotiator).

Stav vysoké soudržnosti dané society (v našem případě organizace). Hodnoty a normy jsou respektovány a dodržovány. Skupinová morálka je na vysoké výši, mechanismy sociální kontroly jsou funkční. Opakem je anomie.

Atmosféra panující v organizaci, organizačním útvaru, skupině, či týmu.

Obvykle je snazší změnit klima, než kulturu, což výstižně popisuje doc. Riegel: „Zatímco klima, jakožto povrchová, relativně méně stabilní vrstva, je poměrně snadno zasažitelné okamžitými opatřeními, kultura organizace se vyznačuje značnou a zpravidla dlouhodobou rezistencí vůči vnějším vlivům.“

Uvedená zásada se uplatňuje v sociotechnice řízení změn.