|
MBO (řízení podle cílů) navrhl Peter F. Drucker jako metodu založenou na stanovení a vzájemném odsouhlasení cílů a vyhodnocování úspěšnosti jejich dosahování. Realizátorům úkolu je umožněno rozhodnout, jaký způsob dosažení cíle je nejvhodnější. Metoda je použitelná prakticky ve všech oblastech řízení.
Pro cíle platí, že musí splňovat podmínku SMART (akronym z počátečních písmen anglických názvů atributů cílů):
- S - Specific – specifické, konkrétní cíle;
- M - Measurable – měřitelné cíle;
- A - Achievable/Acceptable – dosažitelné/přijatelné;
- R - Realistic/Relevant – realistické/relevantní (vzhledem ke zdrojům);
- T - Time Specific/Trackable – časově specifické/sledovatelné,
Poznámka: Metodu MBO specifickým způsobem rozvíjí BSC. |
|
|
Diferenční analýzu (Gap Analysis) navrhl Igor Ansoff. Tato metoda se skládá z následujících kroků:
- popis stávajícího stavu;
- stanovení cílů (popis cílového stavu);
- určení rozdílu (mezery) mezi stávajícím a cílovým stavem;
- návrh variant dosažení cílového stavu (alternativní strategie);
- zhodnocení variant a výběr nevhodnější z nich;
- v případě potřeby se celý postup opakuje, dokud není dosaženo cílového stavu.
Poznámka: V kognitivní psychologii se podobnému problému (řešení problémů) v 70. letech 20. století věnovali Alan Newell a Herbert A. Simon pod názvem analýza prostředek - cíl (means-end analysis). |
|
|
|
|
|